užitečné informacekontakt
Hlavní strana > SM komunity obecně a situace v českých SM komunitách

SM komunity obecně a situace v českých SM komunitách

     Je těžké mít cokoliv společného se sadomasochismem v kultuře, která považuje podmanění za trestuhodné pro obě strany: u dominantních jedinců za vyvolání tohoto stavu a u submisivních za to, že to dovolí. (8) Pocit odtržení od "normálu" činí jedince závislejším na komunitě a prohlubuje dopad působení komunity na život jedince. Na rozdíl od komunit v zemích s dlouhodobě existující demokratickou tradicí doprovází dění v českých SM komunitách řada negativních jevů. K nejzávažnějším z nich patří nedostatek pravdivých informací a s ním spojená atmosféra strachu. To umožňuje některým jedincům vyvíjet v prostředí českých SM komunit značný psychosociální tlak na ostatní členy komunity 1) zastrašováním 2) vydíráním 3) manipulací na základě pocitů viny, studu, strachu, izolovanosti, psychické závislosti, sexuálních potřeb nebo manipulací na základě zavádějících informací.

     Organizované společnosti a komunity SM zaměřených lidí vznikaly nejprve v liberálnějších a tedy zároveň i nejdemokratičtějších zemích. Tam mají za sebou dlouhou dobu vývoje. Postupně se zbavily se řady negativních faktorů, které mohly působit mezi lidmi SM orientovanými. Pravidly, která v těchto společenstvech platí, předcházejí řadě problémů. Například velmi dbají o informovanost nově příchozích. V prostředí, kde se lidé SM zaměření scházejí, se snaží zamezit možnosti, že by byl kdokoliv obtěžován a nebo, že by s někým bylo jakkoliv nakládáno proti jeho vůli. Například že by spíše submisivně orientovaný jedinec byl slovně ponižován či urážen ze strany dominantně orientovaných jedinců mimo předem dohodnuté a jasně vymezené dobrovolné SM aktivity.(8),(17),(18)
     Pokud v takovém prostředí dochází k SM interakcím, ten, kdo chce do těchto interakcí vstoupit, je nejprve nabídne a ujistí se o souhlasu svého sexuálního protějšku. Například v klubech platí společenská pravidla jako v běžných společenských zařízeních a pokud chce někdo provozovat SM aktivity, osloví osobu, které tyto aktivity nabízí, otázkou, zdali "si chce hrát" ("Wanna play?"). Někdy bývají v klubech určeny prostory, kde již platí nikoliv běžná společenská pravidla, ale pravidla konkrétního klubu pro provozování SM aktivit. Tyto prostory jsou přesně vyznačeny a s pravidly v nich platícími jsou uživatelé klubu seznámeni. Často takové kluby lze navštívit jen na pozvání a jen se znalostí pravidel, která v nich platí. Dotyčný, který zve účastníky, je odpovědný nejen za jejich včasné seznámení s pravidly, ale i za to, že budou pravidla dodržovat. I pokud k interakcím dochází "jakoby" spontánně, jsou dopředu pečlivě s aktéry domluveny. (I mezi těmito kluby se mohou vyskytnout výjimky. Pro návštěvu klubu obecně platí, že je třeba seznámit se s pravidly klubu, o klubu se předem informovat, navštívit jej se známými a nikoliv sám a sdělit důvěryhodné osobě, jaký konkrétní klub navštívíme a v jakém čase.)(8),(17),(18)
     Prostředí SM komunit v české republice odpovídá poměrně krátké době demokratického vývoje. Situace zde je nepřehledná a umožňuje tak v prostředí komunit obtěžování a nátlak. V následující kapitole jsou projevy a funkce komunit, které byly zaznamenány při sledování zahraničních komunit, doplněny o popis nepříznivých jevů v českých komunitách.

     Sadomasochismus by měl být vnímaný v kontextu sociálního prostředí subkultury(7). Oplývá totiž symbolismem a velmi závisí na sdílených významech, které se jedinci naučí v rámci subkultury a které slouží k sestavení sadomasochistických interakcí(19). Například jak se mají lidé navzájem oslovovat, co a kdy mají mít na sobě, jak mají reagovat v určitých situacích (klečet, líbat boty, mlčet, snášet extrémní bolest, jaké chování submisivního-masochistického jedince trestat a jaké vyžadovat).
     Přitom se nedá mluvit o sadomasochistické subkultuře obecně, ale existuje velké množství skupin rozdělených podle sexuálních preferencí a s vlastními ideologiemi(20). Organizace sadomasochistů rozvíjejí důvtipná a uhlazená vyjádření smyslu svého chování(20). Komunita nebo skupina tím poskytuje vnější ospravedlnění pro své touhy a chování, ale toto ospravedlnění je daleko spíše idealizací motivů chování než jejich výstižným popisem(19), jak už bylo na jiném místě řečeno.
     Někdy racionalizace či intelektualizace může být cíleně zavádějící manipulací zejména nově příchozích do komunity a některé její formy mohou vést k ospravedlňování chování způsobující utrpení druhým i v rámci komunit. Například názory typu "jsem sadista a tak jsem se narodil a proto jsem oprávněn trestat každou, která to podle mého zasluhuje", "kdyby za tohle nebyl potrestán, nevěděl by, jak se má chovat" nebo "někdo jí-jeho už musel naučit poslouchat, aby tady byl pořádek", "když jsou submisivní, musí" tak a tak přistupovat ke každému v komunitě, "každý dominantní musí" velmi tvrdě přistupovat k submisivním jedincům…
     Do této oblasti patří i například názor, že "submisivita je o závislosti, DS je o závislosti, BDSM je o závislosti" rozvedené a podané tak, že se jedná o závislost psychickou a tvrzení, že "správný otrok musí být psychicky závislý" či že bez závislosti (ve smyslu psychické závislosti) to "není vůbec DSko" atd. Pro takováto tvrzení nelze nalézt oporu v pracích autorů, kteří se fenomenem SM zabývají. Naopak v nich je zdůrazňován prvek konsensuálního sadomasochismu u submisivního jedince jako dobrovolného podřízení se a lze jej tedy popsat například jako "poddání se", nikoliv však termínem "psychická závislost". Je zřejmé, že u chování motivovaného psychickou závislostí si je sice jedinec vědom tohoto svého konání, ale konání na základě psychické závislosti není zcela "dobrovolné" a tudíž nesplňuje definici sadomasochismus(7) nebo partnerský sadomasochismus(1). Nebezpečí názoru typu "submisivita je o psychické závislosti" tkví v tom, že může vést k úmyslné snaze vyvolat psychickou závislost partnera a následně velmi závažně poškodit psychiku tohoto jedince či jej na základě psychické závislosti využívat a manipulovat. Je možné, že mylné tvrzení typu "submisivita je o psychické závislosti" má původ v nešetrném překladu materiálů spíše pornografického charakteru a fantasijní povahy. Pokud je "submisivita" v tomto smyslu "o něčem", je o eroticky vnímané dobrovolné a vědomé volbě podřídit se vůli partnera v předem domluvených a zúčastněnými stranami respektovaných mezích, která budí zdání závislosti na vůli partnera v těchto mezích.
     V SM sexuálních praktikách se v rámci hraní určitých rolí občas vyskytují prvky "trénink poslušnosti" a "vymývání mozku (brain washing)" sloužící k "ovládnutí" submisivních jedinců. Trénink poslušnosti a zejména pak brain washing jako souhlasnou SM aktivitu však lze snadno posunout až k psychickému týrání, aniž by si to účastníci včas uvědomili. Tyto aktivity tak mohou mít závažné následky na psychiku, přičemž takové následky se projevují až s určitým zpožděním. Největším jejich rizikem je 1) snížení schopnosti jedince bránit se psychickému nebo fyzickému týrání 2) snížení schopnosti toto týrání včas rozeznat 3) vznik a upevňování psychické závislosti submisivní osoby na dominantním jedinci.
     Je proto třeba postupovat při "tréninku poslušnosti" velmi opatrně, s jasně domluveným "safeword" a zřetelně rozlišovat mezi SM scénou a partnerskými vztahy. Praktiky "vymývání mozku" (brain washing) by neměly být užívány vůbec. Zvláště zdůrazňujeme, že není bezpečné se této praktiky účastnit v prostředí internetu a nebo v SM interakcích, scénkách apod. s náhodnými partnery. Upozorňujeme na nutnost opatrnosti při praktice typu "trénink poslušnosti" a na okamžité přerušení interakce, pokud nám tato praktika již není příjemná a nebo pokud je pro nás tato praktika sice vzrušující, ale nemáme z ní již dobrý pocit po psychické stránce. Tyto nepříjemné pocity se často dají jen těžko popsat například partnerovi, je zde však na místě připomenout, že sám fakt, že nejsem schopen přesně vysvětlit své pocity není důvodem k pokračování v dané aktivitě.
     Je třeba se důrazně vyhýbat chování vzbuzujícímu psychickou závislost v rámci vztahu, komunikace a sexuálních praktik, v nikom je nevyvolávat a nenechat nikoho, aby je ve vás vyvolával. Vyvolání psychické závislosti nejen vylučuje dobrovolnost souhlasu jako odlišení sadomasochismu od týrání, umožňuje manipulaci a zneužívání závislého jedince, ale také poškozuje partnerské vztahy.
     Vyvolání psychické závislosti je druhem psychické manipulace. Většina lidí někdy manipulativní chování použila, záleží však na tom, jak často ho používají, při jaké příležitosti a do jaké míry. Snaha někoho manipulovat není znakem jeho SM zaměření - tedy toho, že by považoval za sexuálně vzrušující jiné podněty než většina lidí - ale snahy dosáhnout svého a nebo vážné poruchy v komunikační nebo citové oblasti. Jedinci označovaní jako manipulátoři mohou kopírovat vzory ze svého dětství nebo jsou narcistické osobnosti, často neumí reagovat jinak než manipulací a necítí pocit viny. Ačkoliv jsou snaha manipulovat a SM zaměření dvě zcela odlišné charakteristiky osoby, navzájem se nevylučují. Naopak leckdy jsou manipulátoři zároveň SM zaměření(15) a můžete se s nimi tedy setkat v SM komunitě. Je také pravděpodobné, že někteří lidé SM zaměření realizují pomocí manipulace své potřeby pocitu nadvlády namísto konsensuálního sadomasochismu a že například narcističtí manipulátoři mohou vyhledávat SM komunity, protože tam mohou pomocí manipulace vydávané za SM skrze poškozování ostatních realizovat sami sebe. Manipulátor vzhledem k své snaze manipulovat lidmi působí zejména jako dominantní jedinec velmi destrukčně na jedince submisivní.
     Zdůrazňujeme, že přítomnost manipulace vylučuje podmínku dobrovolného souhlasu a chování jedinců za těchto podmínek nelze označit jako sadomasochismus, ale jako psychické násilí neboli týrání partnera. V prostředí českých SM komunit jsou nyní pro manipulativní chování příznivé podmínky vzhledem ke vztahu společnosti k SM komunitám a nedostatku informací.
     Manipulace je založena hlavně na pocitech viny a studu, které manipulátor rozvíjí v oběti a těchto jejích pocitů využívá. Například věty typu "měl bys už jednou pochopit", "jestli chceš, abych tě měl rád, musíš…", "každý správný (otrok, sadista, partner) dělá" věci tak a tak, "všichni ostatní by tohle dělali takhle", a tvrzení typu "beze mě jsi nic", "ty to nikdy nezvládneš", "nedokážeš se vůbec rozhodovat", "nikdy nevíš, co máš dělat", "vždycky ses rozhodla špatně", "nechápu, proč se s tebou zahazuji", "měl bys být vděčný, že tě snáším", "stejně si sám nevíš rady", "kdybych se byl o tebe nepostaral, skončila bys dávno (v blázinci, závislá na alkoholu apod.)", "jako (mé manželce, SM orientovanému člověku, státnímu zaměstnanci apod.) ti stejně nic jiného nezbývá", mají charakter manipulace. Sem patří i tvrzení typu "patříš mi", "nemáš jako otrok právo žádat" to a to, "přikazuji ti udělat" to a to, "jsi otrok a nesmíš" mimo rámec SM scény, v situaci, kdy toto jednání za SM scénu považuje jen jeden z partnerů nebo v situaci, kdy jeden s partnerů nesouhlasí s touto aktivitou v rámci SM scény.(15),(16),(21),(22)
     Manipulace má více forem. Manipulátor staví druhé často do situace, kdy ať se rozhodnou jakkoliv, vždy se v něčem proviní. Například pokud žena manipulátora dojde nakoupit, nestihne včas uvařit večeři, jak požadoval, ale bez předchozího nákupu nemůže uvařit špagety, které si k večeři přál. Toto jednání se nazývá "double bind", tzv. dvojitá vazba. Dalším způsobem je říkat pravdivé skutečnosti zraňujícím způsobem. Například "copak nevidíš, jak jsi tlustá", "nikdy jsi nebyl v ničem výjimečně dobrý" apod.(15),(16),(21),(22)
     Manipulace může probíhat i velmi nenápadně, například formou ovlivňování názoru členů rodiny nebo názoru členů SM komunity pomocí podsouvaných zdánlivě logických tvrzení nebo pravdivých tvrzení uváděných cíleně tak, aby z nich posluchači vyvodili mylný závěr.
     Manipulátoři ostatním lidem na rozdíl od sebe přikládají velmi malou důležitost. Jejich chování je charakterizováno zprvu velkou vstřícností a následnou agresivitou a destrukcí partnera tak, aby si okolí ničeho nepovšimlo nebo manipulátorovi napomáhalo.
     Psychická manipulace je přes své ničivé účinky obtížně dokazatelná. Náhodnému pozorovateli se může jevit jen jako například ostřejší výměna názorů mezi partnery. Oběti přitom trpí silnými pocity viny, strachu, jsou izolovány a mají pochyby samy o sobě. Na manipulátora neupozorní často ani později, neboť se stydí, že se nechaly manipulovat, cítí úzkost a zlost, nebo nechtějí přiznat, že nebyly milovány.(16)
     Manipulátor se sám může stavět do role oběti, například vyvolá agresivní chování oběti vůči své osobě a pak ji před ostatními obviní z násilného chování, může úmyslně dohánět jedince k sebevraždě nebo podněcuje jedince k útokům proti sobě navzájem.(16)
     Informace o tom, jak manipulaci rozpoznat a jak takové situace řešit naleznete v doporučené literatuře k této kapitole. Připomínáme dvě skutečnosti, proti manipulátorovi se lze bránit jen psychologicky, nikoliv přímou agresí a soužití s manipulátorem ve společném svazku značně poškozuje partnera.

     Velmi zavádějící jsou některé názory prezentované nikoliv jednoznačně v rámci "hraní scény", ale jako jakýsi jediný správný návod zkušených a poučených, jak jednat s partnerem či partnerkou. Tak je může někdo z nedostatku jiných informací začít brát vážně a na jejich základě ospravedlňovat či snášet ubližování. Toto hrozí zejména na internetu, kde může být hranice mezi fikcí a realitou málo zřetelná a například tvrzení typu "moje partnerka na tak dobré zacházení nemá nárok", "správný otrok je zcela odevzdaný a safeword nepotřebuje" mohou vyznít jako vážně míněné rady.
Případ: V roce 2002 probíhala na internetu v rusky komunikující diskusní skupině zřejmě vážně míněná diskuse o tom, jestli se má užívat "safeword" nebo nikoliv. Neužíváním "safeword" je smazána hranice mezi konsensuálním sexuálním chováním a násilím vůči sexuálnímu partnerovi.

     Racionalizace nebo intelektualizace může být záminkou k třenicím ve skupině nebo mezi skupinami. Například boj o jakousi "ideologii", který může probíhat jako pokus upoutat na sebe pozornost nebo upevnit si postavení ve skupině, ale hlavně jako definování toho, co je ubližování a co už nikoliv. O takové definování se mohou pokoušet jak ti, kteří si přejí najít cestu své realizace bez ubližování ostatním, tak ti, kteří určitou míru ubližování nebo týrání pro své uspokojení připouštějí. Takoví lidé mohou opět použít vědomě či nevědomě manipulaci, tj. mohou "vysvětlovat" těm, kterým by potencionálně mohlo být ubližováno, že "takhle to v SM chodí" nebo "nejsou normální a tak nemají na vybranou", "narodili se pro takové zacházení", "když ne dotyčný, bude s nimi takto nakládat někdo jiný a hůře", že si jinak nenajdou partnera apod. Mohou se snažit ospravedlnit své jednání a například tvrdit sadisticky-dominantním jedincům, že "by byli málo dominantní, kdyby to takhle nebrali" a následně vyvolat pocit kolektivní viny " že tohle přece dělají taky a tak to přece v SM je", kterým umlčí jejich argumenty. Příkladem je tvrzení, že "pravé" SM interakce se nemohou odehrávat v rámci láskyplného vztahu založeném na vzájemné úctě partnerů.

     Komunita také poskytuje členům návod, jak být přitažlivý v určitých druzích chování. To znamená, že komunita definuje určitý ideál chování. Stanoví, jaké chování je nejvíce žádoucí, nejvíce vzrušující. Tyto ideály se mezi jednotlivými komunitami velice liší.(11)
     Problémem v některých českých komunitách je doslova závod v rámci skupiny o to, kdo je surovější "větší dominant", kdo vydrží víc bolesti, kdo je "správnější úchyl". Například "on není ve skutečnosti žádný dominant, protože jeho partnerka smí užívat koupelnu a toaletu bez dovolení… protože správný dominant by jí za tohle dal tolik, že by si týden nesedla….", "ona není dost submisivní, protože správná otrokyně vydrží" tolik a tolik bolesti nebo nedůstojného zacházení atd. V takových případech jistě hraje roli i exhibicionismus, vyrovnávání se se svou sexuální variancí, či potřeba se do komunity zařadit a získat tam dobré postavení. Výsledkem ale může být opět navození atmosféry v komunitě, která ospravedlňuje ubližování nebo ve které někteří jedinci mohou získat pocit, že se bránit nemohou a že by se ani bránit neměli, jestli nechtějí ztratit partnera nebo postavení v komunitě. Naproti tomu někteří jedinci pro změnu mohou nabýt zavádějícího dojmu, že pokud budou jen o stupeň méně brutální, ztratí partnera nebo postavení v komunitě, případně oboje. Taková situace opět nahrává možnému šíření zavádějících názorů, které mohou jedince poškodit.
     Je příznačné, že tyto názory často mohou šířit jedinci, kteří například nemají partnera, ke kterému by se mohli takto chovat, nebo oni by se sami takto ve skutečnosti při SM interakci k svému partnerovi nechovali, například i z důvodu právního postihu nebo poškození psychického či fyzického zdraví partnera a jedná se o druh manipulace.
     Přesné kodexy, seznamy a striktní definice toho "správného" chování submisiva-masochisty nebo dominanta-sadisty mohou také velmi ztížit komunikaci mezi účastníky SM interakcí, neboť místo domluvy o svých individuálních možnostech a potřebách jsou účastníci na obou stranách zatíženi snahou plnit tyto kodexy nebo představy.

     Komunita může jedince dovést k definování a rozvedení jeho seuxálních aktivit(7). Je ovšem třeba rozlišovat mezi identitou a chováním, člověk se nemusí chovat tak, jak se definuje(6). Například jedinec s dominantním i submisivním SM zaměřením roli může sám sebe vnímat jako výlučně dominantně zaměřeného.

     Komunity dále poskytují návody, jak některé chování praktikovat, umožňují navazovat kontakty, organizují různé akce a poskytují informace(7),(8),(18).
     Problémem česky mluvících komunit je, že v současnosti existuje nesmírně málo hodnotných nepornografických informačních zdrojů o této problematice v českém jazyce. To umožňuje nevědomě či úmyslně podávat zkreslené informace.
Případ: Na internetových stránkách byla nabízena čtenáři možnost realizovat sexuální potřeby spojené s jeho sexuální variací pomocí prostitutek. Tento článek reklamního charakteru byl psán pseudoodbornou formou. Autor v něm zdůrazňoval svoji odbornost a naznačoval, že sexuální SM praktiky s prostitutkami jsou obecně jedinou možností, jak zvládnout v mezích zákona svoji sexuální variaci.
     Hodnotou přitom nemusí být jen finance, ale například prestiž v komunitě, váš čas nebo vaše pozornost věnované určité činnosti, a v neposlední řadě pocit nadvlády dotyčného.
Případ: Jedinci se sexuální variací bylo řečeno, že jediný způsob jak skutečně prožije sexuální představy spojené s jeho sexuální variací, je plnit sexuální potřeby členů komunity. Jinému člověku bylo jako rada zkušených řečeno, že jeho jediný možný způsob realizace v sexuální oblasti je určitá forma prostituce, kterou mu tito "zkušení" pomohou organizovat.
     Další formou může být například vyvolávání dojmu, že je jedinec pro svoji sexuální variaci trvale vyobcován ze společnosti a prohlubování strachu jedinců ze sexuologů. Nositelé sexuální variace typu SM mají strach z drastické "léčby" uplatňované v minulosti a následně ze sexuologů a psychologů a ze zavržení a odsouzení blízkými a společností při případném prozrazení. V neposlední řadě se obávají, k jakému až chování či následkům chování může jejich sexuální variace vést. Tyto pocity prohlubují jejich odtržení od většinové společnosti a staví jedince se sexuální variací do izolace a závislosti na komunitě. V současné situaci lze takových pocitů zneužít k manipulaci jedince. Nejohroženější skupinou jsou jedinci nově příchozí do komunity.
     Je třeba hledat i jiné nezávislé zdroje informací, informace ověřovat, případně se ptát, jaký bude mít dotyčný užitek z toho, když si budu myslet to, co chce, abych si myslel. Komunita a pornografie by neměly zůstávat jedinými zdroji informací o sadomasochismu. Informovat se na věci, které člověka pálí, lze i například anonymním telefonátem některému z odborníků.
     Samotný fakt, že osoba patřící do komunity je například lékař, ještě neznamená, že nezaujatě pomáhá.(6)
Případ: Sadisticky orientovaná osoba vysokoškolsky vzdělaná v oboru psychologie zneužívala znalost navození vztahu mezi terapeutem a pacientem a znalost rizika prohloubení tohoto vztahu za etickou a pacientu prospěšnou hranici tak, že úmyslně navazovala takové vztahy s vytypovanými osobami a tyto vztahy prohlubovala do psychické závislosti postižených. Postižené využívala nejen k pocitu nadvlády, ale později i k finančnímu obohacení.
     Palčivým problémem se může stát působení takových "terapeutů" v komunitě lidí, kteří se psychologům apod. z nějakého důvodu vyhýbají nebo se jich obávají. Například i když postižení jedinci psychickou závislost u sebe včas rozeznají, mohou ji považovat za doprovodný jev terapie nebo za svou poruchu či přirozenou vlastnost, v čemž je takový "terapeut" může utvrzovat a "vlastnost" tj. psychickou závislost rozvíjet.
     Lékař, psycholog ani psychoterapeut pochopitelně nesmí zveřejňovat diagnózu pacienta například mezi ostatními členy komunity.

     Mnoho lidí získá postavení v komunitě díky úspěšnému nalezení protějšku pro SM interakce(8). Lidé mohou také získat partnera-partnerku díky postavení v komunitě. Pravděpodobně díky tomu a díky pocitu vyloučení ze společnosti "normálních" a možné realizaci pouze v rámci komunity se pro mnohé stává postavení v komunitě nesmírně důležité. Hrozba pomluvou, pomluva sama nebo vyobcování z komunity mohou mít závažné důsledky na život jedince. Pro nositele sexuální variace typu SM znamená vyloučení ze skupiny nebo již samotné riziko vyloučení značnou psychickou zátěž. Toto vyloučení je spojováno se ztrátou možnosti nalézt vhodného partnera, což pro jedince se sexuálními variacemi představuje obzvláště bolestný problém.
     Komunity se obecně snaží vyloučit potencionálně nebezpečné jedince mechanismem sociální kontroly. Lidé navzájem znají a ptají se na partnery, s nimiž vstupují do sadomasochistických interakcí(11). Ale v nepřehledné situaci některých českých komunit snaha vyobcovat potencionálně nebezpečné jedince může vyústit v "hon na čarodejnice" v rámci komunity, v pronásledování jedinců domněle se provinivších, a zároveň k přehlížení nebo zlehčování činů jedinců považovaných za spolehlivé, populární v komunitě, zkušené apod.. Určitým vodítkem, zda se dotyčné osobě v některých situacích raději vyhnout nebo zda brát předkládané informace s rezervou, je neochota dotyčné osoby respektovat "safeword" a míra její zainteresovanosti v komerční sféře související se SM či její blízkost komerčně orientovaným skupinám. Je třeba dodat, že pokud se komunikace odehrává jen v prostředí internetu, není často možné zhodnotit skutečné chování jedince.

     Sadisticky-dominantně orientovaní jedinci zaujímají v komunitách vyšší postavení v sociální hierarchii než jedinci spíše masochisticky-submisivně orientovaní a z podstaty svého jednání dokáží své názory prezentovat hlasitěji. Komunita přikládá jejich vyjádření větší váhu. Tento jev souvisí zřejmě s biologickou podstatou člověka. Okolí nepřikládá hlasu hierarchicky níže postaveného jedince takovou váhu jako projevům hierarchicky výše postaveného jedince.
     Protože vyjádřením dominantních jedinců bývá přikládán vyšší význam, mohou mít tato tvrzení následně větší váhu právě jen z důvodu jejich autority. Pokud je tvrzení submisivní osoby v komunitě i přesto přikládána určitá váha, je pravděpodobně významější než tvrzení, kterému je přikládána stejná váha, ale jehož původcem je dominantní osoba.
     Fakt, že se někteří jedinci neodhodlají bránit proti člověku, který je považován napadeným za hierarchicky nadřazeného a jev, kdy je tvrzení dominantního jedince přikládána větší váha, komplikuje situaci v komunitě. Například při hraní rolí v rámci SM praktik může být překročena dohodnutá mez, kam až je jedinec ochoten zajít, proti jeho vůli, což lze u svázaného "otroka" snadno udělat, aniž by se mohl bránit. Je skoro nemožné takovou situaci řešit, neboť původce uvede, že se na tom dohodli, případně pohrozí dotyčnému tím, že s ním už nikdo nebude chtít chodit, protože se bude bát žaloby.

Doporučená literatura
užitečné informacekontakt© 2003 - 2017 En.k